Preberám doležitý článok z blogu Radima Valenčíka
Vize, jakou potřebujeme/130
Tento díl série považuji za velmi důležitý!
Postupně uveřejňuji pracovní verzi článku, který jsem připravil pro webinář Katedry marketingové komunikace na VŠFS. Zpravidla (mohou být i výjimky) uveřejním vždy sérii tří pokračování a do ní vložím aktuální příspěvek k pěstování vize. Seminář proběhne na začátku května.
Článek je psán tak, aby:
- Přispěl k pěstování vize.
- Ukázal, že pěstování vize je významné i pro akademickou obec, a naopak, že akademická obec může a měla by při pěstování vize sehrát významnou roli při důsledném dodržování pravidel vědecké práce.
- Některé pasáže z něj mohly být využity při zpracování avizované monografie Funkční vize jako předpoklad využitelnosti výsledků vědy o společnosti,
Zde je příslušný díl článku (odlišuji barvou od úvodního textu):
Setrvačné tendence a perspektivní změny v chování spotřebitelů
(k aktuálnosti některých myšlenek Radovana Richty) – Část 4.
Co musí obsahovat vize z hlediska zkušeností R. Richty a jeho týmu
Pokusíme se o určitý výčet, aniž bychom pretendovali na jeho úplnost. Pokud budou podniknuty další pokusy o vytvoření perspektivní, realistické a přitažlivé vize, bude otázka, proč vize R. Richty a jeho týmu nesehrála dostatečnou roli v proměnách společnosti, ještě dlouhou dobu inspirující (byť i částečně "negativní formou" v tom smyslu, že poukazuje i na to, co nestačí).
Z hlediska vnějších podmínek to bylo ukončení obrodného procesu vstupem vojsk Varšavské smlouvy a následná normalizace. Ze společnosti vyprchal optimismus a R. Richta již neměl oporu ve společenských institucích. (Neslavně proslulou knihou Obyčejný revizionismus prominentní pseudovědkyně Skaržinské vydanou v Sovětském svazu a přeloženou do češtiny byl dokonce označen za hlavu revizionistického protisocialistického spiknutí.) Ale tím nelze objasnit vše. Byť s problémy, přece jen bylo na jeho dílo možné navázat, ale nedošlo k tomu v dostatečně vlivné podobě.
Hlavní příčinou byly vnitřní nedostatky uvedené vize dané její nekomplexností:
1. Podcenila problematiku společenských vztahů, zejména ekonomických a od toho se odvíjejících vývojových problémů společnosti založené na vyvlastnění. Přitom v jeho době, téměř deset let před vydáním Civilizace na rozcestí bylo i u nás publikováno dílo Nová třída jugoslávského teoretika M. Djilase (1977). https://polek.vse.cz/pdfs/pol/2016/02/07.pdf Ten doložil nestabilitu vlastnických vztahů založených na administrativním aktu znárodnění, to, že se stanou ekonomickou základnou vzniku "nové třídy", která se bude svou roli v realizaci vlastnických vztahů snažit přeměnit v plnohodnotné vlastnictví. Jeho prognóza se stoprocentně naplnila.
2. Richtovo pojetí sdílené jeho týmem sice správně deklarovalo, že "bez uplatnění, uvolnění soustavy zájmů nebude možné otevřít dveře vědeckotechnické revoluci, zjednat jí její vlastní ekonomickou půdu a konečnou převahu", ale nedokázalo tento postoj přetavit do pojetí komplexních reforem. (V té době zde dominovala Šikova koncepce reformy, která nebyla propojena s Richtovou vizí.) Bez pochopení a poctivého propracování komplexních reforem v ekonomické oblasti včetně jejich převedení do podoby dílčích na sebe navazujících kroků nelze dosáhnout potřebné změny.
3. Richtovo pojetí sdílené jeho týmem nedokázalo najít cestu k obyčejným lidem, nedokázalo zlidovět. Byť za ním stály silné nástroje osvěty, byla interakci s veřejností věnována nedostatečně pozornost, nebyla do vytváření vize zapojena laická veřejnost. Při tvorbě vize, která má ambici ovlivnit reálný vývoj, je nutné věnovat mnohem větší pozornost marketingové komunikace s odlišnými, přesně identifikovaným a definovanými sociálními skupinami, komunikaci, která vychází z podstatně více empatického pojetí potřeb člověka.
4. Důležité je přitom vycházet z přesné analýzy polarizace společnosti, identifikovat subjekt změn a jeho spojence, roli vize při utváření subjektu změn a získávání spojenců. Tento prvek v Richtově vizi chyběl, resp. byl obsažen jen v náznacích.
5. Ne nepodstatné je i to, že Richtovo pojetí nepřesně uchopilo jeden z důležitých atributů historické změny – postupné prosazování odvětví produktivních služeb jako dominantního sektoru ekonomiky, resp. to, že tento sektor musí stát na svých vlastních nohou, ekonomických nohou. Dodnes přežívá iluze, že síla subjektů poskytujících vzdělávací, zdravotní a podobné služby je daná tím, kolik prostředků se jim poskytne z veřejných zdrojů. Je to jedna z hlavních bariér pochopení toho, o co v současné době jde. Iluze, která je velmi obdobná názoru, že nejlepší podporou řemesel jsou cechy. Jedním z nejdůležitějších předpokladů změn (který bezprostředně souvisí s rolí marketingu) je, aby prostřednictvím komplexních reforem bylo umožněno financování sektoru těchto služeb z ekonomických efektů, které poskytují, a aby si v této oblasti konkurovaly.
V závěru tohoto bodu stojí za připomenutí, že efektivnost využití dílčích poznatků bádání v oblasti věd zabývajících se společenským vývojem, včetně například problematiky perspektivních změn v chování spotřebitelů a role marketingové komunikace při jejich podpoře, závisí velmi silně a velmi bezprostředně na začlenění daného tématu do vytváření perspektivní, realistické a přitažlivé vize.
To vyplyne i z dalšího výkladu. Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10218-vize-jakou-potrebujeme-130.html
留言